Zimní fotografie / Winter photos / Talv fotod

Toto jsou fotografie ze dvou procházek na pláž před Vánocemi.

Need on fotod pärit kahest jalutuskäike rannal enne jõule.

These are photos from two walks on the beach before Christmas.

Hurá, jdu se podívat, jak to vypadá na pláži :-)

Yeah, I'm going to see how it looks on the beach:)

Jee, ma lähen vaata kuidas tundub rannas :-)

Jdu přes park, abych se podívala, jak vypadá šachový koutek v zimě.

I'm going through the park, I looked at what it looks like chess corner in the winter.

Ma lähen läbi pargi, ma vaatasin kuidas see välja näeb male nurgas talvel.

Posadte se prosím.

Sit down, please.

Istu, palun.

A už jsem na pláži. :-)

I'm already on the beach. :-)

Ma olen rannas. :-)

A po stopách až k zamrzlému moři. Bylo spíš zataženo, takže jsem toho moc neviděla. Ale poprvé v životě jsem viděla  sníh na pláži a zamrzlé moře. :-)

Now follows the trail to the frozen sea. It was more overcast, so I did not see much. But the first time I saw snow on the beach and a frozen sea. :-)

Nüüd ma kõnnin külmutatud mere. See oli rohkem pilvine, nii et ma ei näe palju. Aga esimest korda nägin lume rannas ja külmutatud mere. :-)

Tolik sněhu je všude v ulicích, všude jen bílý sníh.

So much snow is everywhere in the street, everywhere white snow.

Nii palju lund on kõikjal tänaval, kõikjal valge lumi.

V pátek před Vánocemi jsme skončili v práci dřív, svítilo sluníčko, tak jsem opět vyrazila na pláž.

The Friday before Christmas we finished at work earlier, the sun was shining, so I went to the beach again.

Reede enne jõule oleme lõpetanud tööl varem, päike paistis, nii et ma läksin rand uuesti.

Když jsem došla na pláž tak už slunko zapadalo, bylo asi kolem tří hodin.

When I reached the beach sun was setting, it was around three hours.

Kui jõudsin rannas, see oli juba päikeseloojangu, see oli umbes kolm tund. 

Teď už asi stojím na zamrzlém moři. Nešlo rozeznat, kde moře začíná.

Now maybe I'm already standing  on the frozen sea. Could not tell where the sea begins.

Nüüd võib-olla ma juba seisab külmutatud mere. Ei ütle, kus meri algab.

Sklárna / The glassworks / Klaasitehas

Teď už mám více času dopsat všechno co jsem poslední dobou zažila. Den před Mikulášem 

v Nooruse Maja jsem měla možnost navštívit sklárnu, asi hodinu autem od Pärnu. Je to malá a jedna z posledních fungujících skláren v Estonsku, funguje od roku 1879. Jela jsem ji navštívit se skupinou žen, které v Nooruse Maja navštěvují kurz malování na porcelán. Při sklárně je také malé muzeum, které jsme navštívily, ale výklad byl v estonštině, alespoň že tam byly popisky v angličtině:-). 

A potom nás čekalo to nejdůležitější, mohly jsme si zkusit něco vyrobit,nejenom se dívat, jak se to vyrábí. To je něco pro mě:-). V České republice jsem už byla na exkurzi ve sklárně, ale nikdy jsem si to nemohla zkusit. Mohly jsme si udělat buď vázu, mísu a nebo labuť. Nakonec jsem si jako většina vybrala vázu. To jsem si říkala, že bude mít největší využití. Ne, že bychom to udělaly úplně celé samy, to by bylo dost obtížné ( možná příště:-), ale na nás bylo, jak bude výsledný produkt vypadat. Pán, který to všechno vysvětloval, to vždy  nafouknul do malé koule a potom to předal nám. My jsme stály na nízké stoličce. Mohly jsme žhavou hmotu vložit do nádoby s hroty, který nám na váze vytvoří vroubky a nebo nechat hladkou. Potom jsme tyčí se žhavou hmotou parkrát zakývaly zleva doprava, tím se vytáhla, jak jsme potřebovaly a začaly jsme foukat. Ještě jsme mohly, když byla žhavá hmota položená na zemi, s ní trochu zakroutit a tím se vroubky vytvarovaly do spirály. Potom už stačilo jen foukat a foukat a spodní část vázy se zvětšovala. Ještě si některé ženy zkoušely vyrobit labuť. Byla to velká zábava, neodolala jsem a vyrobila jsem si nakonec dvě vázy:-). Každá váza je originál. Kdo do toho půjde se mnou znovu ? Chtěla bych si ještě zkusit vyrobit mísu. Tak, která návštěva tam pojede se mnou ? :-)

Mul on rohkem aega, et kirjutada rohkem teksti siin-kõike mida ma kogesin. Päev enne Püha Nicolase üritust Nooruse Majas, ma käisin klaasi tehases koos inimestega Portselanmaali grupist. See klaasitehas töötab alates 1879. Seal on muuseum. Naine muuseumist rääkis eesti keelt, aga seal oli ka tekst inglise keeles.

Siis tuli väga huvitav asi minu jaoks. Mul oli võimalus proovida klaasi puhumist. Mulle meeldis. Ma olin olnud klaasitehases Tšehhi Vabariigis, aga ma nägin ainult, kuidas nad seda tegid. Siin me võisime valida kas teha vaasi, kaussi või luike. Valisin vaasi nagu enamik inimesi. Mitte, et me tegime seda kõik ise, see oleks väga raske. Mees klaasitehasest aitas meid. Aga see oli meie hingeõhk, millest me vaasi loome. Ma vabandan, aga ma ei saa selgitada rohkem menetluse protsessi Eesti keeles, see on ikka minu jaoks raske. See oli väga lõbus. Ma tegin kaks vaasi. Iga vaas on originaal. Kes tuleb sinna koos minuga veel? Ma tahaksin teha kauss.

Now on I have more time to write about everything I have experienced lately. The day before St Nicholas in Nooruse Maja, I had the opportunity to visit the glass factory, it is about an hour drive from Pärnu. It is small and one of the last open glass factory in Estonia, it have worked since 1879. I went to visit with a group of women who attend course  painting on porcelain in the Nooruse Maja. In the glass factory is also a small museum, which we also visited, but the interpretation was in Estonian, at least, that there were labels in English :-).

And then waited for us the most important thing, we could try to make something ourselves, not only watch how it's made, but we really try it. This is something for me :-). In the Czech Republic, I was already on excursion in glass factory, but I never thought I could try it. We could choose what we made either a vase or bowl and swan. Finally I chose vase. 

I thought that it would have the most use. Not that we made it all ourselves, it would be quite difficult (maybe next time :-)), but for us was how the final product will look like. Mister from glass factory, who explained it all, he always created  a little ball and then it forward  to us. We stood on a low stool. We could put a little ball into subject that allows us to create ribs on a vase or let smooth. Then we stick a "hot matter" above ground  and swing  from left to right a few times, so it pulled out as we needed and we began to blow. Also we could, when "hot matter" was still hot, it lay on the ground  and  little twist with it and so the ribs shaped into a spiral. Then we only but blowing and blowing and bottom of the vase was growing. Somebody also tried to make a swan and a vase. It was so much fun, I could not resist and I finally made ​​two vases :-). Each vase is unique. Who wants to try too? I'd like to also try to make this bowl. So which visit will go there with me? :-)

Tady jsem v akci :-)

Here I am in action :-)

Siin ma olen tegutsemas :-)

Nahoře vpravo vidíte, jak může vypadat skleněná mísa.

At the top right you can see how can look like a glass bowl.

Paremal üleval näete, mis te võite tee klaasist kaussi.

Toto je můj první pokus.

This is my first attempt.

See on minu esimene katse.

Toto je můj druhý pokus.

This is my second attempt.

See on minu teine ​​katse. 

Mikuláš / St. Nicholas / Püha Nicola

      Minulý týden ve čtvrtek  6. prosince bylo sv. Mikuláše. V předvečer tohoto dne (5.12.) je v České republice a dalších zemích předvánoční tradice pro děti, kterou tady v Estonsku nemají. Proto jsem se rozhodla, že pro děti zorganizuji  sv. Mikuláše a představím jim tuto tradici. Hlavními postavami tento večer jsou Mikuláš, čert a anděl, které potkáváme v ulicích, chodí dům od domu a ptají se dětí jestli byly hodné, většina odpovídá ano.:-) A když zazpívají písničku nebo zarecituji báseň, dostávají za odměnu sladkost a zlobivé děti odnáší čert do pekla. Mým prvním úkolem bylo sehnat někoho, kdo tyto postavy zahraje. S tím mi pomohl Uudo, protože v organizaci je dramatický kroužek pro děti, tak se oslovily děti tam. A našly se tři holky, které mi s tím pomohly. Chtěla jsem dětem trochu vysvětlit odkud tento svátek pochází a proto jsem si vybrala jednu z legend o sv. Mikuláši a vytvořila k tomu krátký příběh. Ještě jsem před začátkem akce vyrobila rekvizity pro Mikuláše, čerta a anděla, upekla perníky (první v životě) jako odměnu pro děti a hlavně jsem si musela vzpomenout, co vlastně všechno Mikuláš, čert a anděl říkají:-), protože je to většinou improvizace, ale tady jsem potřebovala mým "hercům" vysvětli co mají říkat. Vše připraveno a můžeme začít.

      Nejdříve jsem dětem pustila připravenou legendu o sv. Mikuláši, potom zatančily děti z tanečního kroužku svoji připravenou kreaci, byla velmi povedená. Potom jsem se dětí zeptala, jestli už ví co chtějí na Vánoce, rozdala jsem papíry a pastelky, a ony si šly opravdu kreslit,super:-) K mému překvapení všechny děti buď nakreslily IPod a nebo Tablet:-( jen jedno dítě nakreslilo,že chce 500 euro pro Řecko:-). A potom přišel Mikuláš, čert a anděl. Čert krásně počmáral dětské obličeje. A děti nakonec šly i zpívat k Mikuláši. To jsem se trochu bála,že nikdo nebude chtít přijít. Nejdřív to tak vypadalo, ale po počátečním ostýchání  nakonec chtěly jít málem všechny, ale na to nebyl čas. Po odchodu Mikuláše, jsem jim ještě pustila Krtečka:-) Toho tady v Estonsku znají. Také znají Maxipsa Fíka a Štaflíka   a Špagetku, ale tady jim říkají bílý a černý pes:-D První akce za mnou  a myslím,    že se povedla a děti se bavily a dozvěděly se něco o mé zemi. Uudo, který mi pomáhal s komunikací s dětmi, protože děti umí jen trochu anglicky, říkal,že to i pochopily a líbilo se jim to:-) Tak to jsem ráda:-) Zkoušela jsem na děti mluvit estonsky, ale nakonec jsem to pro jistotu četla, protože by to ze mě lezlo, jak „z chlupaté deky“:-D

......................................................................................................................................

Last week, on Thursday 6th December was St. Nicholas. On the eve of this day (05.12) in the Czech Republic and other countries of Christmas tradition for children, which do not have here in Estonia. Therefore, I decided to organize for a children St. Nicholas and introduce them to this tradition. The main characters  this evening are Nicholas, devil and angel, we meet them in the streets and they are going from house to house and ask the children if they were good, most responsible, yes. :-) And if they sing a song or recites a poem, they get a reward sweet and naughty children  the devil carries into hell. My first task was to find someone to play these characters. With that Uudo helped me and  because the organization is drama course for children, so we asked children there. And found the three girls who helped me with this. I wanted to explain child wherefrom this holiday comes from and therefore I chose one of the legends of St. Nicholas and created the short story. Even before the event I made ​​props for Nicholas, the devil and the angel, bake gingerbread (first in my life) as a reward for children and most of all I had to remember what everything Nicholas, the devil and the angel say :-) because it's mostly improvisation but here I needed  explain my "actors" what they have to say. All ready and we can start.

First I put on the children prepared the legend of St. Nicholas, then children from dance course danced ready its creation, was very nice. Then I asked the children if they already knows what they want for Christmas, I gave them paper and crayons, and they really started to draw, super :-) To my surprise all the children drew either IPod or Tablet :-( only one child drew, that wants 500 euros for Greece :-). And then came Nicholas, Devil and Angel. Devil beautifully drew on child's face. And the children finally went to sing to Nicholas. That I was a bit worried that no one will want to come. At first it seemed, but after the first hesitation eventually almost all wanted to go , but there was not time. After the departure of Nicholas, I put on them a Small Mole :-) This here in Estonia know. Also they know Maxidog Fík and "Štaflíka and Špagetka", but here they call them White and black dog:-D The first event for me here and I think I succeeded, and the children enjoyed and learned something about my country. Uudo who helped me in communicating with children, because children can only a little English, he told me that even they understood and liked it :-) So I'm glad :-) I tried to speak Estonian for children, but eventually I read a prepared text for sure because I would  spoke slowly, in my country we say as " from the furry blanket":-D

......................................................................................................................................

Eelmisel nädalal, neljapäeval kuuendal Detsembril oli Püha Nicola Päev. Püha Nicola Päeva eelõhtul (05.12) on Tšehhi Vabariigis ja teistes riikides  traditsioonilised sündmused lastele, aga Eestis seda ei tähistata. Ma otsustasin korraldada lastele Püha Nicola Päeva minu organisatsioonis.

Selle õhtu peategelased on Nicola, kurat ja ingel, me kohtume tänaval, nad lähevad majast majja ja küsivad lastelt, kas nad olid head, kogu aasta. Lapsed vastavad jah. :-) Ja kui nad laulavad laulu või esitavad luuletuse, nad saavad kommi ja ulakad lapsed kurat viib põrgusse.

Minu esimene ülesanne oli leida keegi kes mängib need rollid.  Uudo aitas mind,  küsis organisatsiooni näiteringi lastelt ja me leidsime kolm tüdrukut, kes aitasid mind sellega. Ma tahtsin selgitada lastele, kus see püha on pärit ja ma valisin ühe legendi Püha Nicolast ja ma tegin novelli.

Enne sündmust ma tegin rekvisiidid Nicolale, kuradile ja inglile, ja ma küpsetasin piparkoogid (esimene minu elus) kui tasu tublidele lastele. Kõige rohkem mul oli mure, mida ütlevad Nicola, kurat ja ingel :-) sest see on enamasti improvisatsioon kuid siin ma vajasin selgitada minu "osalejad" , mida nad  peavad ütlema.

Kõik valmis ja me saame alustada!

Algul ma näitasin lastele legendi Püha Nicolast, siis lapsed tantsuklassist tantsisid väga kena tantsu. Siis palusin lastel joonistada, mida nad tahavad jõuludeks, andsin paberi ja värvipliiatsid, ja nad tõesti kõik joonistasid, tore :-). Minu üllatuseks kõik lapsed joonistasid kas iPod või Tahvelarvuti :-(,  ainult üks laps tahab saata 500 € Kreekale :-).

Siis tuli Nicola, kurat ja ingel ja lapsed tulid laulma Nicholale. Alguses ma olin natuke mures, et keegi ei taha tulla. Pärast Nichola lahkumist ma näitasin neile tšehhi multifilmi „Mutt“ :-) Seda filmi siin nad teavad. Nad teavad ka Maxikoer Fik ja  "Štaflíka and Špagetka", kuid siin nad kutsuvad neid Valge ja must koer:-D. See oli esimene üritus minu jaoks ja ma arvan, et ma sain hakkama ja lapsed nautisid ja õppisid midagi minu riigist.

Uudo tutvustas mind, rääkis lastega, sest lapsed räägivad ainult natuke inglise keelt. Uudo ütles mulle, et nad saavad aru ja see meeldis neile :-) Ma olen nii õnnelik :-). Ma püüdsin rääkida koos lastega eesti keelt, kuid lõpuks ma lugesin seda, sest ma rääkisin aeglaselt, minu riigis ütleme "kui sooja teki alt välja ronima":-D

......................................................................................................................................

- Úvodní slovo - 

- Introduction -

- Sissejuhatus -

- Taneční vystoupení - 

- Dance performances -

- Tants -

- Rozdávání papíru a pastelek - 

- Hand out paper and crayons -

- Ma andsin lastele paberi ja värvipliiatsid -

- kreslení - 

- drawing -

- lapsed joonistasid -

- čert, anděl a Mikuláš -

- devil, angel and St. Nicolai - 

- kurat, ingel ja Nicola -

- čert v akci -

- devil in action -

- kurat töötab -

- čert v akci -

- devil in action -

- kurat töötab -

- Anděl hledá dítě, které chce zazpívat - 

- Angel is looking for a child who wants to sing -

- Ingel otsib laps, kes tahab laulda -

- první dítě -

- first child -

- esimene laps - 

- další dítě - 

- another child -

- teine laps -

- hromadné zpívání na konec - 

- collective singing at the end -

- lõpus kõik lapsed laulsid -

Tudulinna and Tallinn

A jsem zpět v Pärnu, po náročném, ale velmi příjemném víkendu. Vše začalo hned v pátek (23.11), kdy se v mé organizaci konala konference na téma vedení neziskových organizací, bohužel v estonštině:-(. Ale v rámci této konforence, byl použit koncept "živé knihovny". V této knihovně je jen několik "knih", každá "kniha" je zastoupena jedním člověkem a jedním tématem. Také v této knihovně je knihovník, u kterého si návštěvníci půjčují knihy, když je "kniha" volná, půjčí si ji. V praxi to znamená, že se knihovníka zeptáte, jestli je "kniha" volná, pokud ano,  jdete si ke "knize" (člověku) sednout a omezenou dobu si s tímto člověkem na jeho téma povídáte. Potom „knihu“ vrátite a může si ji půjčit někdo jiný. Na této konferenci jsem představovala knihu z tématem"proč jsem EVS dobrovolník" a vše kolem EVS. Měla jsem to připravené, jak v angličtině, tak v estonštině. Estonsky bych to jen četla, takže jsem si se všemi povídala anglicky. Na rozdíl od našeho národa, většina lidí v Estonsku zvládá alespoň základy angličtiny. Stále více si myslím, že jeden z problému je to, že v televizi slyšíme jen češtinu. Ano máme skvělý dabing, možná nejlepší na světě, ale k čemu nám to je, když se bojíme komunikovat v cizích jazycích. I mladší generace Slováků rozumí češtině, naopak mladší generace Čechů nerozumí slovenštině. A proč? Protože slyší češtinu v televizi. No nic, vrátím se k víkendu:-).  No a pro mě to byla taky výzva, i když jsem v Estonsku pomalu třetí měsíc a myslím si, že se moje angličtina zlepšila         (určitě více rozumím), tak je komunikace v angličtině stále obtížná. No a já to zvládla:-) Musela jsem odejít dřív, abych stihla autobus do Tudulinna, ale jsem na sebe pyšná, zvládla jsem to v angličtině a možná příště bude i ta estonština:-)

......................................................................................................................................

And I'm back in Pärnu, after a busy, but very pleasant weekend. Everything started immediately on Friday (23.11), when in my organization took place a conference about management of nonprofit organizations, unfortunately in Estonian :-(. But in during this konforence, was used the concept of "live library." In this library is only a few "books ", each" book "is represented by one man and one theme. Also in this library is the librarian, at which visitors can borrow books when the "book" free. In practice, this means that  you ask the librarian if "book" is free, if so, you go with the "book" (man) and a limited time to sit down with this man talking to his theme then "book" return it and can to borrow someone else. At the conference I presented theme of the book "Why I EVS volunteer" and everything about EVS. I should have prepared in English and also in Estonian. In the Estonian I would read it, so I prefer talking with everybody the  in English. Unlike our nation, most people in Estonia speak the basics of English. More and more, I think one of the problems is that we hear on television only Czech. Yes, we have great dubbing, perhaps the best in the world, but on what us it is when we are afraid to communicate in foreign languages. The younger generations of Slovaks speak Czech, while the younger generation of Czechs do not understand Slovak. And why? Because Slovakia hear Czech on TV . Anyway, back to the weekend :-). Well, for me it was also a challenge, even though I'm slowly in Estonia third month, and I think that my English improved (certainly  more understand ), so communication in English is still difficult. Well, I managed it :-) I had to leave early, to catch the bus to Tudulinna, but I'm proud of myself, I managed it in English, and maybe next time it will be also in the Estonian :-)

Tak to vypadala "živá" knihovna tady v Pärnu. Ti co měli na sobě modrou vestu byli "knihou".

So it is the "live" library here in Pärnu. Those who wore a blue vest were "book".

 Nii et see on "live" raamatukogu siin Pärnus. Need, kes panema sinine vest selga oli "raamatu".

Přede mnou bylo 5,5 hodiny cesty autobusem, přibližně 230 km na druhou stranu Estonska s přestupem v Rakvere, kde jsem hodinu čekala. Mají tam pěkné autobusové nádraží a dokonce do 8 hodin večer otevřené, takže jsem nečekala venku, uff:-) Už je tady jen pár stupňů nad nulou. A málem jsem vystoupila v jiné vesničce, trochu jsem podřimovala, když najednou řidič zastavil a zavolat Tudu, to mě ihned probudilo, vyskočila jsem ze sedadla, oblékla se a utíkala ke dveřím, kde jsem zjistila, že je to jen Tudu a ne Tudulinna:-D Autobus přijel dřív a než mi holky ( Gohar a Varduhi z Arménie) přišly naproti, tak mi kouřící pasažéři z autobusu (čekali až bude autobus pokračovat) nabízeli jejich telefón, abych jim mohla zavolat. Tak marně přemýšlím, jestli by se mi tohle stalo i u nás:-(. Po cestě jsem byla unavená a hladová. S holkama jsem se navečeřela, pokecala o všem možném a pak jsme šly spát. Znovu jsem si ověřila, že hodně věcem v ruštině rozumím a že když některé slova v angličtině neznám a řeknu tu větu v češtině, tak mě holky chápou. Já se nakonec ještě tu ruštinu začnu i učit:-). Ale pěkně popořadí, nejdřív si zdokonalím angličtinu a naučím se komunikovat v estonštině , a teprve potom příjde na řadu ruština.


......................................................................................................................................

Before me was 5.5 hours away by bus, approximately 230 km to the other side of Estonia behind Rakvere, where I waited for an hour. They have a nice bus station and even open to 8 pm, so I did not have to expect outside, ugh :-) Here it is a few degrees above zero. And I almost got out in another village, I a little went to sleep, when suddenly the driver stopped and called Tudu, it woke me right away, I jumped up from my seat, dressed and ran to the door, where I found out that it's only Tudu and not Tudulinna:-D The bus arrived earlier to Tudulinna and than girls (Gohar and Varduhi of Armenia) came across so smoking passengers of the bus (the bus was waiting to continue) offer me their phone so I could call to my friend. So I vainly thinking, if it would happened also in my country :-(. After the way, I was tired and hungry. The girls and I chatted about everything in the evening and then we went to sleep. Again, I verified that I understood a lot of things in Russian  and that when  I do not know some words in English and say the sentence in Czech, so also girls understand me . Finally I will start to learn Russian:-). But nicely in order, first, you have to improve my English and learn to communicate in Estonian, and then come to a number of Russian.

Výhled z bytu od Gohar ráno.

View from the  Gohar´s apartment in the morning.

Vaade Gohar korteris hommikul.

Gohar and Varduhi.

Celou sobotu jsme prožily v organizaci od Gohar s dětmi. Gohar pracuje v něčem podobném jako jsou u nás SOS vesničky. Skládá se ze tří náhradních rodin, kde jsou "tety", starající se o skupinu dětí, které z nejrůznějších důvodů nemohou vyrůstat ve své biologické rodině. Tady je nejčastější problém alkoholismus v rodině, většina dětí pochází z ruských rodin a nebo mají kořeny v Rusku. No jsem ráda, že pocházím s normálně fungující rodiny. I když je o děti dobře postaráno, tak to nikdy nenahradí lásku, kterou by mohli dostat od svých rodičů:-(.

Gohar nás nejdříve provedla domem a představila nás dětem. Šly jsme si hrát do rodiny, kde vyrůstají nejmladší děti. Připravila jsem si pro ně hru "Škatule, škatule, hejbejte se", kterou všichni známe z dětství i vychovatelka v Estonsku ji znala, ale děti ne a moc se neujala, a protože měl být za chvíli oběd, tak jsem jen pouštěli jejich oblíbenou pohádku a písničku stále dokola. Jak jsou v tomto děti neúnavné, stále dokola a dokola a vůbec jim to nevadí. 

......................................................................................................................................


We spent all day Saturday in the organization of Gohar with children. Gohar is working in something similar as are our SOS villages. there are three foster families, in where are "aunts", caring for a group of children who for various reasons can not grow up in their biological family. Here is the most common problem is alcoholism in the family, most of the children come from  Russian families or have roots in Russia. Well, I'm glad to grow up in the normally functioning families. Although the children well cared for, so it will never replace the love which they might get from their parents :-(.
Gohar first showed us the house and introduced us children. We went to play into group where are growing up the youngest children. I prepared for them to game "musical chairs" which we all know from childhood even aunt  knew it, but the children  not much interested it, and because was only several minutes to lunch, so I put on them their favorite fairy tale a song over and over. How are the kids in this tireless, still over and over again and they didn´t mind.

Nejmladší skupina dětí.

The youngest group of children.

Kõige noorem rühm lapsi..

Po obědě šly nejmenší děti spát a my jsme se přesunuly ke starším dětem, kde jsme začali tvořit různé věci z papírů. Nejoblíbenější bylo tvoření vánočních řetězů z proužků papíru a moje oblíbené sněhové vločky:-) Časem se k nám přidaly i mladší děti, kterým jsem ukázala i další jednodušší věci z papírů. Velmi relaxační čas, i když kolem pobíhaly děti, hrála televize a muzika, a to vše najednou. Pro mladší děti jsem se stala taky koníkem, letadlem a nepotřebovala jsem k tomu ani umět estonsky, velmi brzo jsem pochopila co chtějí. Děti jsou všude stejné:-). Vzpomněla jsem si na své dětství, co všechno se mnou prováděl taťka, dědeček a strejdové:-). Po tom všem jsem byla unavená, ale spokojená.

Byl to také předvečer Katripäev, kdy se tentokrát převlékaly děti do ženského oblečení a chodily dům od domu. I ve "vesničce" zazvonily děti, zazpívaly a za odměnu dostaly sladkosti. Dvě starší holky se převlékly a vyrazily také ven.

......................................................................................................................................

After lunch youngest children went to the to bed and we moved to the older children, where we started to created different things out of paper. Most Popular Christmas was made chains of strips of paper and my favorite snowflakes :-) Eventually younger children joined to us, whom I showed them other simpler things made ​​of paper. A very relaxing time, even when children were running around, playing music and television, all at once. For younger children, I became also horse, plane and I did not need to know nor Estonian, very soon I understood what they want. Children are the same everywhere :-). I remembered my childhood, what father, grandfather and uncles  did with me:-). After all, I was tired, but happy.

It was also the eve Katripäev when the kids dressed in women's clothing  this time and went from house to house. Even in the house rang children  and were singing and as a reward were given sweets. Two older girls also dressed and went out also.

Vše připraveno pro tvorbu.

All ready for work.

Kõik tööks valmis.

Ukázka řetězu z papíru.

Sample chain of paper.

Näide kett paberit.

Děti v akci.

Children in action.

Laste huviorbiidis.

Děti v akci.

Children in action.

Laste huviorbiidis. 

Děti v akci.

Children in action.

Laste huviorbiidis. 

Varduhi v akci.

Varduhi in action.

Varduhi huviorbiids. 

My jsme vyrazily vyzvednou na autobusovou zastávku dalšího dobrovolníka Simona, který měl v neděli udělat pro děti workshop žonglování. Pro mě to bylo příjemné překvapení, protože jsem nevěděla, že má také přijet:-). Takže jsem tento víkend potkala tři dobrovolníky, které jsem poznala na příjezdovém tréninku, a které jsem od té doby neviděla.

V neděli jezdí jen jeden autobus a to ve 12 hodin, takže jsme měli jen dopoledne čas strávit s dětmi. Bylo vidět, že děti workshop baví, že je to něco jiného než zažívají normálně a taky Simon je velmi dobrý učitel. I my holky jsme si  všechno vyzkoušely:-)  Jojo, to bylo něco pro mě.

......................................................................................................................................

 We went to the bus stop to pick up another volunteer Simon, who on Sunday had  do for kids juggling workshop. For me it was a pleasant surprise because I did not know that he also has to come :-). So this weekend I met three volunteers which I met on my on-arrival tranning, and I haven´t seen since time.
On Sunday go only one bus and it at 12 hours, so we had time to spend  with the children only in the morning. It has been seen that children had a fun workshop, it's something other than they experience in normal time and also Simon is a very good teacher. And we girls tried out also everything :-) Yeah, it was something for me.

Workshop začíná:-)

Workshop begins :-)

Töökoja hakkab :-)

Gohar se šátky.

Gohar with scarves.

Gohar koos sallid.

Simon. 

Děti zkoušejí diablo.

Kids trying diablo.

Lapsed katsetatud diablo.

- no comment -

- no comment - 

Děti napjatě sledují Simona.

Children eagerly were watching Simon.

Laste pikisilmi vaadates Simon.

Hypnotizace pokračuje.

Hypnotizace continues.

Hypnotizace jätkub.

Gohar s dětmi.

Gohar with children.

Gohar koos lapsed.

Kostel v Tudulinna.

Church in Tudulinna.

Kiriku Tudulinna.

Zamířila jsem s Varduhi a Simonem do Tallinnu. Důvod, proč jsem nejela rovnou do Pärnu byl jednoduchý. Zjistila jsem, že nejlepší způsob pro mě, jak si zařídit volební průkaz pro volby českého prezidenta je zajít rovnou na českou ambasádu:-). Takže toto byla moje druhá návštěva Tallinu. Možná první, pokud nepočítám, přílet do Estonska na letiště v Tallinnu, kde mě vyzvedl Uudo a hned jsme jeli do Pärna. Přespala jsem u Varduhi v bytě na okraji Tallinnu, ale v blízkosti moře. Ráno jsem s ní vyrazila do její organizace, pracuje v mateřské školce. Pohrály jsme si na chvíli s dětmi a potom Varduhi vyrazila na hodinu estonštiny a já jsem zamířila nejdříve do centra. Byla mlha, takže jsem se tady dlouho nezdržela. Centrum je historické a svými úzkými uličkami mi připomíná Prahu, ale je menší. Česká ambasáda je asi 25 minut pěšky od centra, v blízkosti Kadrioru parku. Voličský průkaz vyřízen a v lednu budu moci volit. A taky je super, že se tam v lednu potkám s dalšími Čechy, kteří bydlí v blízkosti Tartu, takže znova pokecám česky. No a potom už následovala jen cesta na autobusové nádraží a zpátky do Pärnu. Už teď se těším na další návštěvu Tallinu.

......................................................................................................................................

I headed with Varduhi and Simon to Tallinn. The reason why I did not go straight to Pärnu was simple. I found that the best way for me how to arrange register for  election of a new czech presidential in January is to go straight to the Czech embassy :-). So this was my second visit to Tallinn. Perhaps the first, as far as I do not counting, arrival at the airport in Tallinn, where Uudo pick me up and we immediately went to the Pärnu. I slept at Varduhi´s apartment which is situated on the edge Tallinn, but close to the sea. In the morning I set off with her to her organization, working in kindergarten. We played with the kids  for a while and then Varduh headed out for an lesson of Estonian and I first went to the center of tallinn. It was foggy, so I did not stay there long time. It is the historical center and its narrow streets reminds me of Prague, but is smaller. Czech Embassy is about 25 minutes walk from the center, close Kadrioru park. The registration carried out and I will be able to vote in January. And it's great that there I will meet with other Czechs  in January who live near Tartu, so again I will talking Czech. Then I just headed to the bus station and back to Pärnu. I'm already looking forward to next visit Tallinn.

Historická obranná věž v Tallinnu.

The historic defense tower in Tallinn.

Ajalooline riigikaitse torn Tallinnas.

Alexander Nevski katedrála.

Alexander Nevski cathedral.

Alexander Nevski katedraal. 

- no comment - 

- no comment -  

Hlavní náměstí Tallinu s radnicí.

The main square of Tallinn with the town hall.

Peaväljak Tallinna koos linnavalitsusse.

- no comment -   

- no comment -   

Česká ambasáda.

Czech Embassy.

Tšehhi saatkond.