pátek 26. října 2012

První sníh v Estonsku / The first snow in Estonia

A dneska přidávám ještě jeden kratký příspěvek. 
Seděla jsem včera u sebe v pokoji a psala předešlý příspěvek, když na mě někdo zaklepal na okno. Tak jsem vykoukla a byl to Tarmo a křičí: "Sajab lund, sajab lund."( sněží, sněží) a ono opravdu sněžilo. První sníh v Estonsku. Na mě trochu brzo, ale v české republice má o víkendu taky začít sněžit. Takže zima začíná všude brzo tento rok. 
Celý den sněžení pokračovalo, teďka už tu pár centimetrů je. Budu si asi muset opravdu konečně pořídit zimní čepku, kterou jsem si sebou nevzala a vzpoměla jsem si  až na letišti, že bych si měla nějakou vzít sebou. Já ji moc nepoužívám, ale tady si myslím bude hodit:-).

......................................................................................................................................

And today I am adding one more short post.
Yesterday I sat in my room and wrote a previous post, when someone knocked on my window. So I looked and it was Tarmo and cried: "Sajab lund, sajab lund." (it´s snowing, it´s snowing) and it is really snowing. The first snow in Estonia. At me a bit soon, but in the Czech Republic will also start to snow at the weekend. So everywhere the winter begins soon this year.
It is snowing continued all day, now it's a few centimeters. I'll probably have to really finally buy winter cap, which I did not take them and I remembered at the airport that I should take some. I sometimes use one, but here I think will come in handy :-).



Sníh před organizací, kde pracuji.

The snow in front of organization where I am working.




Popříjezdové školení / The on-arrival training

Už jsem 5 dní zpět z popříjezdového školení ve Viljandi, kde jsem potkala další úžasné dobrovolníky. Celkem nás bylo 9 dobrovolníků z Portugalska, Francie, České republiky, Polska, Ukrajiny, Turecka a Arménie. Tak trochu východní blok :-D. 
Bylo to 5 náročných dnů, protože jsem stále musela všechno poslouchat v angličtině, celý den :-(. Ale pozitivní je, že to bylo určitě lepši než před takovým rokem, to bych asi nevydržela, a už po pár hodinách by mi praskla hlava :-D. Ale stále to není s mojí angličtinou nijak excelentní, měla jsem občas problémy rozumět. Buď ze situace a kontextu jsem pochopila co máme dělat a nebo mi to někdy vysvětlil Wojtek z Polska. Aspoň, že té polštině trochu rozumím a on češtině:-) A umět rusky tak je to ještě lepší, protože jak dívka z Ukrajiny tak z Arménie umí rusky a i naší školitelé umějí rusky, nebo aspoň rozumí. Ale zjistila jsem, že i ukrajinština a ruština mají podobné slova jako čeština a z kontextu věty občas chápu o čem je řeč:-). 
Celé školení probíhalo v duchu čeho chceš dosáhnout v EVS projektu a vytvoř svůj vlastní mini projekt, který tě bude bavit a bude také pro někoho potřebný. Během školení nám taky bylo vysvětleno co můžeme čekat od EVS a jak můžeme využít naše zkušenosti.  To všechno probíhalo pomocí her, které nám měly pomoci různé věci pochopit. No náročné, protože jsem většinu času musela fungovat v angličtině. A vyjadřovat svoje myšlenky a pocity v angličtině je stále pro mě obtížné. Tak strašně ráda bych se přidala do diskuse a řekla to co si myslím. Ale prostě to nešlo, tak jak bych chtěla:-( Ale celkově bylo toto školení pozitivní, ale i horší momenty se tam našly. Hlavně neděle byla trochu krizová, hráli jsme hru, kdy se postavili všichni do kruhu, chytili se za ruce a zavřeli oči. A náš školitel Margus nám začal vysvětlovat co máme dělat. Ale zjistila jsem, že neumím vnímat angličtinu, když mám zavřené oči. Vůbec nechápu proč?! Nepochopila jsem co máme dělat. A dobrovolníci začali každý mluvit přes sebe a domlouvat se. Ale i když jsem se snažila pochopit jaké je zadání, nepovedlo se. Připadala jsem si jako bych byla zavřená v tmavé místnosti a neviděla co se kolem mě děje. A i když se nerada vzdávám, tak jsem to udělala, otevřela jsem oči a vystoupila z kruhu. Prostě to nešlo. Jestli jsem to dobře pochopila, tak jsme se měli domluvit na nějakém tvaru, který vytvořime ( oni se domluvili na trojůhelníku), vytvořit ho a stále mít zavřené oči. A potom někdy následovala otázka, jaký je můj cíl a čeho chci dosáhnout v EVS projektu. Vtipný dotaz v čase, kdy jsem byla na sebe naštvaná, že stále pořádně nerozumím anglicky. Ani nevím co jsem odpověděla. Naštěstí to byl jen chvilkový výpadek:-).
V neděli odpoledne jsme se rozloučili s našimi školiteli Margusem a Kristi a v pondělí na nás čekala Anna, která nám vysvětlila, jak můžeme svůj projekt vytvořit. To ukázala na 4 krocích (jak využít svoje zkušenosti, potřeby komunity, naše zájmy a motivace,  jak naplánovat náš projekt, jak ho správně připravit, aby nás to všechno bavilo a nezapomenout na zpětnou vazbu). Ukazála nám pár videí s projekty minulých dobrovolníků.
Teďka chci vymyslet můj mini projekt, který mě bude bavit, ale taky bude smysluplný:-) Tak mi držte palce, abych dostala úžasný nápad a klidně i víc:-). 


A taky pár fotek ze školení:-)
......................................................................................................................................


So I'm already  5 days back  from on-arrival training in Viljandi, where I met other wonderful volunteers. In total us were 9 volunteers from Portugal, France, Czech Republic, Poland, Ukraine, Turkey and Armenia.

A little Eastern block :-D.

It was a demanding five days, because I still had to listen to everything in English, all day :-(. But positive is that it was certainly better than one year ago. In this time I would probably not  kept it, and after several hours would burst my head :-D. But  my English isn´t still good. I sometimes had problems understand. Either from the situation or context, I knew what to do or Wojtek from Poland explain me it. At least, that I understand the polish and he understand the czech : -) And I would speak Russian so it's even better, because as a girl from the Ukraine and also girls from the  Armenia speak Russian in and even our trainers can speak Russian, or at least understood. I found that even the Ukrainian and Russian words are similar with Czech words and from context of sentence I sometimes understand  what they are talking :-).
The whole training conducted in the spirit of what you want to achieve in the EVS project and create own mini project that us will enjoy and will also be needed for someone. During training they also explained us what we can expect from EVS and how we can use our experience. All this was done using games, which should help us understand different things. Well challenging because I had to think most of the time in English. And to express my thoughts and feelings in English is still difficult for me. So I'd like to join in the debate and said what I think. But it just did not work as I want :-( But overall, this training was positive, but there were several worse moments. Especially Sunday was a bit crisis. We played a game where we all stood in a circle, holding hands and closed our eyes. Our trainer Margus began to explain to us what to do. But I found out that I can not perceive English when I closed my eyes. I have no idea why?! I did not understand what to do. Others volunteers started talking over each other and communicate together. But when I tried to understand what is task, failed. I felt like I was locked in a dark room and didn´t see what was going on around me. And though I don´t like to give up, so I did that, I opened my eyes and got out of circle. Simply it could not. If I understood it well, so we had to agree on any shape that we create (they agreed on triangle), create it and still closed our eyes. And then sometimes followed by the question, what is my goal and what I want to achieve in the EVS project. Humorous question at a time when I was angry with myself that I still really do not understand English. I didn´t know what I said. Fortunately it was only a momentary outage :-).
On Sunday afternoon we said goodbye to our trainers Margus and Kristi, and on Monday Anna came into Viljandi, who explained to us how we can make your project. It showed the 4 steps (how to use our experience, community needs, our interests and motivation, how to plan our project, how to properly prepare to keep us all entertained and remember to feedback). She showed us some videos of past projects volunteers.

Now I want to think my mini project that will entertain me, but also will be required :-) So cross your fingers for me that I will get a great idea and peacefully even more :-).


And some photos from the training :-)



......................................................................................................................................



Toto krásné místo jsme našli při procházce ve čtvrtek.

This beautiful place we found while walking on Thursday.
-naše průvodkyně a Wojtek / our guide and Wojtek-

První večer jsme dostali seznam 8 míst ve městě Viljandi a mapu. Naším úkolem bylo najít tato místa pomocí místních lidí. Rozdělili jsme se do dvou skupin a mohli jsme vyrazit. Potkali jsme hodně lidí, většina uměla mluvit anglicky nebo rusky, nakonec jsme potkali ženu na fotce, která nám postupně ukázala všechny místa. Chodila s námi asi 2 hodiny, nikdo jsme nevědeli proč. Ale děkujeme.:-)

The first night we were given a list of 8 seats in Viljandi and map. Our task was to find these places help by local people. We split into two groups and we went into centre. We met a lot of people almost all could speak English or Russian, in the end we met the woman in the photo, which gradually showed us all the places. She walked with us for about 2 hours, we have never knew why. But thank you. :-)


- Wojtek -

Tady bylo naším úkolem vyjádřit náš dosavadní život.

Here was our task express our life until now.



Při večerní procházce jsme navštívili i tuto zříceninu hradu. Nádherné místo.

During an evening stroll we visited also this ruins. Beautiful place.:-)




- Margus-

Další úkol: Na papírky jsme napsali otázky,které nás zajimají o Estonsku a my jsme si mysleli, že nám je zodpoví naší školitelé Margus and Kristi. No bylo to jinak.:-)...


Next task: We wrote on paper questions what interests us about Estonia. We thought that our trainers Margus and Kristi was answering them  to us. Well, it was otherwise:-) ....

... rozdělili jsme se do tří skupin a vybrali si otázky...


...were split into three groups and chose questions...

- Gohar, Simon, Wojtek, Olena, I -
photo by Vardevanyan Varduhi

.....opět jsme vyrazili do města ptát se  místních obyvatel na naše otázky.:-)

.....then we went to the city to ask local people to our questions. :-)


Dobrovolníci v akci.

The volunteers in action.


Zbyl nám ještě čas, abychom šli k hradu, kde se  nacházela velká houpačka pro dospělé:-) Skvělé houpačky, já je chci i u nás v republice:-)

We still had time to go to the castle, where there was a big swing for adults :-) Great swings, I want to this one in my the country :-) 


Další den po ránu vymyslel Simon ( to je ten kluk v červeném tričku, umí skvěle žonglovat s míčky) hru na mrkve a králika. On byl králík a ostatní jsme byli mrkve. Chytili jsme se za lokty do kolečka a on jako králík se snažil postupně nějakou mrkev vytáhnout.:-)

Next morning Simon ( a boy in red T-shirt, he can amazing juggle with balls) devised game to carrots and rabbit. He was a rabbit and the other we were carrots. When we caught holding hands to circle. He as rabbit tried to gradually pull some carrots. :-)

- I, Yusuf, Varduhi -

A poslední tři mrkvičky.

Last three carrots.

- Varduhi -

Tady jsme měli napsat v čem jsme nejlepší na světě a přilepit to na tabuli. 

Here we should write what we are the best in the world and we stuck it on the board. 

- Margus, Simon, Varduhi -
photo by Olena  Iskra.

A následovala další hra, kdy Varduhi a Simon se stali kapitány dvou družstev a podle odpovědí si vybírali svoje členy týmu.

A followed by another game when Varduhi and Simon became captains  two teams and from the answers they selected their team members.



- Rute, Kristi, Wojtek, Rabia -

Naším úkolem bylo vymyslet produkt, jeho jméno, jméno společnosti, logo a jak budeme produkt propagovat. Tady je v akci druhé družstvo.

Our task was to come up with new the product, its name, company name, logo and how we will propagate the product. Here is the second team in action.



- Gohar -
Zůstali jsme ve stejných týmech, ale dalším úkolem bylo, najít někoho komu můžeme s něčím pomoct. Nemuselo to být ten den ,mohlo to proběhnout i později, hlavní bylo najít ten den člověka, kterému můžeme pomoct. Naš tým vymyslel, že pomůžeme zorganizovat akci s promítáním filmů, her, představení naších zemí a výsledkem by mělo být, že lidé přinesou oblečení a další potřebné věci pro organizaci, ve které pracuje Gohar.

We remained in the same teams, but the next task was to find someone who need help with something. It did not have to be that day, it could also take place later,the main was finding someone whom we can help. Our team devised to help organize the event with film screenings, games, introduce of our countries and the result would be that people will bring clothes and other necessary things for the organization in which they work Gohar.


V neděli odpoledne a večer jsme měli volno. Většina jsme vyrazili do města, pár lidí jsme to ještě vzali přes přírodní krásy Viljand...

On Sunday afternoon and evening we had a day off. Most of us went to the cities, several people went over the natural beauty of Viljandi ...



...opět k naší oblibené houpačce a....

....again we directed to our favorite swing and ...


...k zřícenině hradu, která je úžasně v noci osvětlená.

...to the ruins of the castle, which is wonderfully lit at night.




A ještě jeden pohled na zříceninu.:-)

And another look at the ruins. :-)


photo by Vardevanyan Varduhi

A tady jsem já se svým nejlepsím kamarádem-slovníkem.:-)

And here I am with my best friend-dictionary. :-)



Viljandi je opravdu krásné město.

Viljandi is a really beautiful city.

úterý 16. října 2012

Víkend v Tartu / Weekend in Tartu

Prožila jsem krásný víkend v Tartu a ve vesnici Maarja Küla, kde bydlí česká dobrovolnice Heli. Ráno v 10 jsme vyrazili s francouzským dobrovolníkem Cédricem do Tartu autobusem, kde nás už čekala Heli. Cesta trvala 3 hodiny, já ji využila k spánku, protože jsem byla velmi unavená po pátečním večeru. Před prohlídkou města jsme se museli posilnit. Heli nás vzala do britské restaurace Big Ben pub, měli tam i české pivo Krušovice:-), ale bylo bez pěny:-( 
......................................................................................................................................

I had a wonderful weekend in Tartu and in the village Maarja  Küla, there is living Czech volunteer Heli. Morning at 10, I and french volunteer Cedric went to Tartu by bus, where Heli already was waiting for us. The journey lasted three hours, I used it for sleep, because I was very tired after Friday evening. Before our sightseeing tour the city, we had to eat. Heli took us to the restaurant Big Ben British pub, and they had Czech beer Krušovice :-), but there was no foam :-( 



Heli a Cédric v britské restaurace Big Ben pub.

Heli and Cédric in the restaurant Big Ben British pub.

Pomocí telefonu Heli zavolala, že chceme platit :-)

Heli called by phone that we want to pay :-)

Potom jsme se vydali do centra na hlavní pěší třídu, kde se střídají hospody a kavárny, občas nějaký ten obchůdek. Vyfotili jsme se před radnicí s fontánou a zamířili do botanické zahrady. Úžasná:-) velmi pěkně provedená, přes teplejší měsíce je plná studentů. A když se tak procházíme, zahlédnu nějakého kluka s batohem a na ní má českou vlajku. Tak jsme na něho s Heli zavolali. No a jasně, že to byl Čech:-) a dalších 10 Čechů tento semestr studuje v Tartu. 

...........................................................................................................
..........................

Then I went to the city on the main pedestrian street, where one pub followed by other café and occasional shop. Heli took photo us in front of the town hall with a fountain and we headed to the botanical gardens. Amazing :-) Very nicely place, during warm weather is full of students. And when we are going through, I saw a guy with a backpack with Czech flag. So Heli and I called on him. Well, yeah, it was Czech :-) and another 10 Czechs  are studying in Tartu this semester. 



Cédric a já před radnicí s fontánou.

Cédric and I 
in front of the town hall with a fountain.




Cédric v botanicé zahradě.

Cédric in the botanical gardens.


Skleník v botanické zahradě.

The greenhouse in the botanical gardens.

Potom ještě nějaká ta ulička a už by to chtělo si jít někam sednout, nebylo úplně teplé počasí. Zamířili jsem do takové alternativní kavárničky, velmi pěkné místo, až budu v Tartu zas, určitě se tam zase zastavím:-) A protože jsme měli ještě dostatek času než nám pojede autobus do vesnice, kde Heli bydlí a v centru města v tomto počasí už nebylo co dělat, navrhla Heli, že bychom mohli jít bruslit. Super, to miluji:-) Ale ta ledová plocha je ve velkém Shopping parku na kraji města, ach jo:-( proč to nejde udělat v centru, proč všechny aktivity se stěhují na kraj města? Bohužel je to velký problém i u nás v ČR. No tak jsme vyrazili. To kluziště je uprostřed shoppingu parku o úroveň niž než jsou obchody, lidé kolem něj procházejí a nebo si můžou sednout a sledovat co se na kluzišti děje. Bohužel, ten den už neměli otevřeno pro veřejnost. Co teď? Dost času do odjezdu autobusu, počasí venku nic moc:-( no tak jsme šli obhlídnout obchody, Cédric potřeboval boty na zimu a mě by se hodil ještě nějaký svetr. Cédric si nakonec koupil dvoje boty a já taky ulovila svetr podle mých představ, no aspoň něco. Ale já v shopping parku, no tam už jsem nebyla aspoň rok. Proč to lidem přijde normální jezdit na kraj města za zábavou, vždyť města byla stavěna pro lidi a jejich ŽIVOT v něm.  Centra měst by měla žít. Proč se necháváme dobrovolně zavírat do velkých krabic bez oken a trávíme tam svůj volný čas? Vždyť všechny ty aktivity můžou úplně normálně fungovat v centru města, jak to bylo vždycky. Bohužel v centru měst dneska už nenajdeme všechny ty potřebné obchody, protože je to všechno právě v TĚCH krabicích. Jak je krásné procházet se po ulicích a dívat se do výloh, občas do nějakého toho obchodu vejít, potom si sednout do kavárny a pozorovat dění na ulici. No zpátky k výletu, tento problém tady asi úplně nevyřeším. To bude ještě nějakou dobu trvat, ale změna přijde:-)

...........................................................................................................
..........................


Then, we went for walk another streets and we would like to go sit down somewhere, it was not quite warm weather. Heli headed into alternative cafe, very nice place. I will be in Tartu again, I sure to stop by there again :-) And because we had a lot of time before we ride the bus to the village where Heli live . In the city center in this weather there wasn´t what to do. Heli suggested that we could go skating. Super, I love it :-) But there is the ice surface in a large Shopping Park on the edge of town, oh yeah :-( why not someone do this in the center, why all activities is moving on the edge of town? Unfortunately, this is also a big problem in my country. Well we went. There is the ice rink in the middle of this shopping park which is a level  lower than the shops, the people are going  around its or you can sit down and watch what's happening at the rink. Unfortunately, the day already was not open for the public. now what? Enough time before departure bus, there was not much good weather outside :-( Well, we went to looked into shops, Cedric needed boots for the winter and I would need some sweater. Cedric finally bought two pairs of shoes, and I also found  a sweater in my imagination, at least something. But I'm in the shopping park, but I have not been there for at least a year. Why is normal for people drive to edge of town for fun? All cities were built for the people and their LIVES in it. The centers of city should live. Why do people voluntarily let close in big boxes without windows and spend your free time there? All these activities can function quite normally in the center of city, as it has always been. Unfortunately, in the center of city today we don´t find all the necessary shops, because it's all just in THOSE boxes. How beautiful to walk around the streets and look in the shop windows, sometimes come into them, then sit in a café and watch the action on the street. Well, back to the trip in Tartu because this problem completely I don´t solve here. It will still take some time, but the change will come :-)

Sousoší: Já sedím na Oscar Wildovi a Heli vedle nějakého estonského spisovatele, ale nepamatuji si jméno.

Sculpture: I sit on Oscar Wilde and Heli next to a Estonian writer, but I do not remember his name.


Uvnitř alternativní kavarničky:-)

Inside the alternative cafe :-)


Už sedíme v autobuse a míříme do vesnice, po 50 minutách vystupujeme. Potom co autobus odjede, je všude tma, žádné uliční osvětlení. Jen my, tma a les kolem nás a před námi deset minut pěšky do vesnice, spíše osady. Maarja Küla se skládá asi z 8 domů, ve kterých žijí mentálně postižení lidé a jejich pečovatelé. Heli je naštěstí vybavena a má ve svém mobilu baterku, jinak by to byla dobrá stezka odvahy. Ubytujeme se a hned zamíříme do sauny:-), kde se k nám ještě přidávají dvě estonské pracovnice z vesnice a od jedné z nich přítel, který je Čech. Tolik Čechů za jeden den.:-) 
V neděli se pěkně prospíme a pak uvaříme oběd. Heli nás provede po vesnici, je to opravdu kouzelné místo, zavede nás k místní menší přehradě, kde přes zimu bruslí a dokonce si dělají díru do ledu a po ránu do ní skákají. brrrr, jen z té představy mi je zima. Ale musí to být velmi zdravé. Já si konečně poprvé v životě vyzkouším POI ( jsou to dva provázky, každý z nich má na konci balonek, točením se vytvářejí kruhy). Bylo to super, musím si to taky pořídit a konečně se to naučit.:-) Bohužel už nemáme více času a musíme na autobus zpátky do Pärnu. Doufám, že se zas brzo z Heli uvidíme:-). Díky za krásný víkend.

............................................................................................................

..........................

We sit on the bus and we are heading to the village, after 50 minutes we got off. After the bus leaves, there is dark everywhere, no street lighting. Only we, the darkness and the forest around us and before us is ten minutes walk to the village, rather colony. There are about 8 houses in Maarja Kula in which live mentally disabled people and their carers. Heli has fortunately a flashlight in your mobile, otherwise it would be a good path of courage. We acommodate and now we are heading to the sauna :-). There come other two estonian worker from the village and from one of them boyfriend who is Czech. So a lot of Czechs in one day. :-)

We slept pretty on Sunday then we cooked lunch. Heli showed us the village, it really is a magical place, she took us to the local small dam where they skating in the winter, and even they make a hole in the ice and in the morning jump into it. Brrrr, just the idea of it and I am cold. But it must be very healthy. I finally try POI for the first time in my life (these are cord, each of which has at the end of the balloon, and their turning are formed circles). It was great, I have to buy it too and finally get to learn it. :-) Unfortunately, we do not have more time and we have to a bus back to Pärnu. I hope I will see Heli again soon :-). Thank you for beautiful weekend.



Část vesnice, vlevo na obrázku je sauna.

Part of the village, on the left in the picture is a sauna.




Cédricc a Poi.

Cédric andd Poi.

Nejlepší učitelka Heli a studentka.

Best of teacher Heli and student.


Za námi hobití domeček jako sklep.

Behind us is hobbit's house as cellar.



Přehrada.

The dam.


Dům ,ve kterém bydlí Heli a další dobrovolníci.

The house in which they live Heli and other volunteers.


pátek 12. října 2012

Měsíc v Estonsku / One month in Estonia


Tak včera to byl přesně měsíc, kdy začala moje cesta do Estonska:-) Už jsem tady měsíc:-) A musím říct, že se tady cítím stále dobře, jen ty jazyky:-D Proč nemůže celý svět umět stejný jazyk? Asi by to bylo všechno až moc jednoduché.Ach jo:-( 
A mám před sebou první výlet mimo Pärnu, když neberu cestu z letiště. Pojedeme s francouzským dobrovolníkem Cédricem do Tartu za českou dobrovolníci Heli, kterou jsme potkali na velké narozeninové a vítací párty v září.:-) Strašně moc se těším, uvidím další část Estonska. Tartu je druhé největší město a je asi 160 km od Pärnu. A příští týden mě čeká další výlet:-). Pojedu od čtvrtka do pondělí na příjezdové školení do Viljandi, to je další větší město vzdálené asi 90 km od Pärnu, kde bych měla poznat další dobrovolníky, kteří přijeli do Estonska v září. A budeme ubytování ve SPA hotelu v blízkosti centra:-) 

Trochu čísel k Estonsku:
Rozloha: 45 226 km²
Počet obyvatel.1 339  681
Hlavní město: Tallinn a má kolem 400 000 obyvatel
Tartu: kolem 100 000 obyvatel
Pärnu se svými 40 000 obyvateli se počítá jako páté největší město v Estonsku

Ještě přidávám pár fotek, na kterých jsou lidé z organizace Nooruse Maja. Tyto fotky pocházejí z loučení s Katerinou a Pierrem.

...................................................................................................................................................................

So yesterday was exactly one month, when I started my journey to Estonia :-) I've already been here a month :-) And I must say that I feel still good,very good, but my languages​​:-D Why cannot the whole world speak the same language? I guess it was everything too easy. Ach yeah :-(

And I have before me the first trip outside Pärnu, when I do not take way from the airport. We're going with a French volunteer Cédric to Tartu. We are going to visit  Czech volunteer Heli  which I met on a great birthday and welcome party in September. :-) Very much look forward to seeing another part of Estonia. Tartu is the second largest city and is about 160 km from Pärnu. And next week I am expecting another trip :-). I am going from Thursday to Monday on arrival training in Viljandi, this is another city and it located about 90 km from Pärnu. Where I should meet other volunteers who arrived in Estonia in September. And we'll be staying in a SPA hotel in near the city center:-)

A little numbers about Estonia:
Area: 45,226 km ²
Population: 1 339 681
Capital: Tallinn and has around 400 000 inhabitants
Tartu: around 100 000 inhabitants
Pärnu has 40 000 inhabitants and it is calculated as the fifth largest city in Estonia

I add a few photos where there are people from organizations Nooruse Maja. These photos come from the leave-taking with Katerina and Pierre.


...................................................................................................................................................................


Tato fotka je z loučení s Katerinou. Zleva do prava: Helen, Virve, Já, Katerina, Pierre, Kaie a Uudo.
This photo is of leave-taking with Katerina. From left to right: Helen, Virve, I, Katerina, Pierre, Kaie and Uudo.




Znovu loučení s Katerinou, jen je tam i její irských přítel Daire a nad námi je obraz, který kreslila Katerina.

Again leave-taking with Katerina, but there's also her boyfriend from Ireland Daire and above us is painting which drew Katerina. 



Tato fota je z loučení s Pierrem. Zleva do prava: Helen, Virve, Já, Pierre, Uudo and Mai.

This photo is of leave-taking with Pierre. From left to right: Helen, Virve, I, Pierre, Uudo and Mai. 

pondělí 8. října 2012

Fotografie / Photos / Pildigalerii


Po kratší odmlce opět tady. Omlouvám se, ale neměla jsem čas si k tomu dřív sednout a vložit slibované fotky a něco dalšího napsat. Nevím, kde se psaním dneska začít, takže k některým věcem, které jsem zažila na začátku se občas budu asi vracet. 
Největší události minulého týdne byl bohužel odjezd dalšího dobrovolníka Pierra. Bylo to úplně stejné jako při odjezdu s Katarinou, společný oběd, společné foto, večer na pivo a už stojíme u autobusu a loučíme se. 
Good bye Pierre

Této akci ještě předcházela mini rozlučka u našeho tutora Uuda. Pozval nás k němu domů do sauny. Velmi pěkný jednoduchý dům, tak akorát pro život:-) Bylo to už moje třetí saunování tady v Pärnu:-). 
Musím se přiznat, před Estonskem jsem nikdy nebyla v sauně. Ani nevím proč, vždycky mě to lákalo to vyzkoušet a pár příležitostí jsem měla. Ale prostě to nikdy nevyšlo, vždycky jsem dala přednost jiné aktivitě:-(. Ale teď můžu každý pátek chodit do sauny, protože ji mám přímo v domě, kde bydlím. Paráááááda:-)

Další menší události v minulém týdnu bylo pečení vlastního chleba. Představa, že budu celý rok jíst rýžové chleby mě děsila. Takže jsem nakoupila potřebné suroviny. Už tohle bylo menší dobrodružství, ono je tak trochu každé nakupování. Všechno je psané estonsky, jak jinak:-) Takže než vyrazím do obchodu, na papírek si napíšu aspoň něco estonsky. Stejně vždycky něco zapomenu a pak přemýšlím co z toho to bude:-) Naposled jsem takhle hledala ocet. Hlavně si pamatuji nisujahu, což je pšeničná mouka, pro mě velmi důležité slovíčko ( pro ty, kteří neví, tak mám bezlepkovou dietu). Zpátky k pečení chleba. Těsto nechtělo vůbec kynout :-(, po několika hodinách nakynulo aspoň trochu a já ho dala konečně péct. No výsledek je takový, že se to dá jíst, ale nic úžasného to není. Ale hlavní je, že to nejsou rýžové chleby:-D Druhý pokus bude doufám lepší. Opravdu nevydržím celý rok jíst rýžové chleby.:-)

......................................................................................................................................

After a short pause again here. I'm sorry, but I could not to sit down earlier and  insert the promised pictures and write something else. I do not know where to start with my writing tonight, so about some things which I experienced at the beginning,  I'll probably write later.
The biggest events of the past week  was unfortunately departure another volunteer Pierre. It was exactly the same situation as the departure Katerina, lunch together, group photo, in the evening for a beer and we already stand  the bus station and say goodbye.
Good bye Pierre.

This event was preceded by another mini party at our tutor Uuda. He invited us to his home with sauna. Very nice simple house, so right for life :-) It was my third sauna here in Pärnu :-).
I have to admit, before Estonia I have never been in a sauna. I do not know why, I always wanted to try it and I had few opportunities. But it never worked, I always preferred to another activity :-(. But now I can go every Friday to the sauna, because I live in the house with sauna. Paráááááda :-)

Other smaller events in the past week has been baking  bread. The idea that I'll eat all year rice cakes scared me. So I bought the necessary ingredients. It already was a small adventure, it is a bit of each shopping. Everything is written in Estonian, of course :-) So before than I go to the shop,at least something I write on the paper in Estonian. Just always I forget something and then I thinking what of them it will :-) I looking for a vinegar last. Mainly I remember nisujahu, which is wheat flour, very important to me word (for those who do not know, I have a gluten-free diet). Back to baking bread. The dough did not want to rise at all  for a few hours rise a little bit, and I finally gave it to bake. Well, the result is that I can eat it but it is not anything amazing. But the main thing is that it's not rice cakes:-D The next attempt will be better I hope. I really can not keep to eat rice cakes all year.

.......................................................................................................................................

A teď šup na fotky, ať si můžete udělat malou představu o městě, kde bydlím.

Now come the photos, whether you can make a little idea of ​​town where I am  living.


Tento pohled se mi vždy naskytne, když odcházím z domu:-)

This view I always arises when I leave the house :-)




Toto je ulice v blízkosti mého domu.

This is a street near my house.


Na konci této ulice je dům, ve kterém teďka bydlím. Je to pohled při cestě zpět domů.

At the end of this street is the house where I live now. It is a view on the way back home.



Tento most spojuje centrum z části, kde bydlím. Je to jeden ze dvou mostů ve městě. Ten druhý je součástí obchvatu města. Takže vždy, když jdu do města, přecházím po tomto mostě.

This bridge connects the center with the area where I live. It is one of two bridges in the city. The second is part of the city bypass. So whenever I go into center to go over this bridge.


Rüütli - hlavní pěší ulice. V Brně bych to přirovnala k České nebo Masarykově ulice a v Opavě k Ostrožné.

Rüütli street is main pedestrian street.



Pohled na druhou stranu.

View of the other side.



Dům na Rüütli

The house on Rüütli street


Jedna z mnohých ulic. Je to velmi zelené město.

One of the many street. It is a very green city.


Toto je velmi příjemná útulná kavárna, kterou jsem navštívila jednou, když jsem šla od moře. Škoda jen, že je pro mě trochu z ruky. Ale vždy když budu mít příležitost se tady stavím na kafe, cappuccino bylo výborné. Podobně příjemná kavárna je ještě v centru, ta už je pro mě blíž. Tu mi ukázal Pepa z České republiky, který už bohužel odjel.

This is a very nice cozy cafe I visited once when I went from the sea. Pity that it for me a little out of hand. But whenever I will have a chance to stop here I'll have some coffee, cappuccino was excellent. Similarly, there is a nice café in the center, it already is for me closer. Pepa from the Czech Republic showed me this cafe, unfortunately he already left Estonia.


Většina rodinných domů v Pärnu jsou dřevěné.

Most houses are from wood in Pärnu. 


Pärnu Rannapark leží v těsné blízkosti moře.

Pärnu Rannapark lies in close proximity to the sea.


Šachový koutek v Pärnu Rannapark. Jsem zvědavá kolik lidí tam v létě uvidím hrát ty šachy:-)

Chess corner in Pärnu Rannapark. I wonder how many people are there in the summer I'll see you play chess :-)



Šachový koutek ještě jednou:-)

Chess corner once more:-)


A už tu je moje milované moře:-)

And here is my beloved sea :-)


Po moři se prohánělo několik desítek windsurfařů.

Several windsurfers at sea.


Moje letní sídlo:-)

My summer home :-)


Jeden z kitesurfařů. Nevím jestli toto označení je správné, našla jsem to na internetu. Nikdy předtím jsem to neviděla.

One of kitesurfer. I do not know if the label is correct, I found it on the internet. I've never seen it.


Hromada bláznů na moři :-)

Meeting fools at sea :-)